Co na to říct ...

Dobrý večer.

 

Tak se hlásím po dlouhé době, novinek je fůra, času bohužel málo. 

 

Minulou neděli jsme měli první grilovačku. Pergola sice ještě hotová není, ale gril je, takže jsem mohl pozvat první hosty. Vybral jsem jak jinak Twixu a Chapse. To jsem ovšem netušil, jakou chybu jsem udělal. Noc předtím jsem si na zahradě totiž pečlivě zakopal tři kachní hřbety. Každý na jiné místo, kdyby náhodou. Znáte to, to je jak když schováváte peníze do různých částí domu. Jenže borderky mi jeden hřbet okamžitě objevili a Chaps se do něj pustil. Netroufl jsem si hlesnout, přeci jen je starší, začal jsem tedy alespoň v panice vykopávat zbývající hřbety a hltat a hltat, abych o ně nepřišel. Pak už jsem si konečně mohl v poklidu užívat grilovačky a řádit.

 

V týdnu jsme pak šli společně zase k vodě a tady je další video. Můžete si vsadit, kdo vyhraje přetahovanou. A že je to boj opravdu drsný. :)

 

Minulé úterý se mi taky zranila panička. Spálila si ruku. Né tedy při vaření - to ona neumí. Měla totiž takový hloupý nápad a to chytit rukou stopovačku, když jsem zrovna utíkal za kočkou. Prej to bolelo jak čert, celý den měla ruku naloženou v ledu a všem vzkazuje: ,,nechytejte stopovačku do ruky, ani kdyby šlo o život". Takhle to zranění vypadá dnes, po 9 dnech. :)

 

 

No jinak jsem si vygůgloval nějaké pořady o ježcích, když teď tak často lezou na moji zahradu a zjistil jsem, že to asi ježci nejsou. Ti co ke mě chodí, nemají totiž jabko. tak musím ještě vypátrat kdo to je, ale leze to sem furt a to je pak děsná fuška, když musím páníčky stále budit a vetřelce ohlídat. 

 

ježek s haltinou :)

 

O víkendu sem také začalo najíždět spousta lidí. V sobotu jsme šli totiž na svatbu. Tedy já nešel. Naprosto jsem se psychicky zhroutil. Byl jsem totiž v kadeřnictví, nechat si udělat přeliv a oni mi to zkazili. No nebudu Vám popisovat ten pocit, když jsem se podíval do zrcadla. Totálně rezavá hlava. Bylo mi jasné, že takhle prostě jít nemohu a naprosto jsem šílel. 

Měl jsem tedy za úkol hlídat zahradu a navíc si zapamatovat všech 14 lidí, kteří u nás spali a ty pustit dovnitř. Dalo mi to zabrat, ale zvládl jsem to bez jediného štěknutí. 

 

Reputaci jsem si ovšem zkazil v neděli. Nejprve se celá naše velká skupina vydala do zámecké zahrady uklízet. S tím jsem hodně hnul, protože jsem sbíral ze země zbytky jídla. Pak jsem si tam hrál se sedmiletým klukem. Ten mi házel klacky a musím říct, že to byl profík, protože jsem po něm dost skákal a on vždy bleskově uhnul a klacek mi sebral. No a po úklidu jsme šli na oběd do jedné restaurace a usadili se na zahrádku. Byla s námi ještě sharpeika Amy, která tam pobíhala. Já ležel pod paničkou, rukojeť vodítka zasedlá židlí a dával jsem si odpolední dáchánek. Najednou šla kolem paní s pitbullem a zastavila se, protože se bála, aby k nim Amy neběžela. Tak mi to alespoň vyprávěli. Já se vzbudil, vycítil nebezpečí, bleskově zhodnotil situaci a s výhružným štěkotem vyrazil zneškodnit padoucha. Panička letěla ze židle s příborem v ruce, mě překvapilo, že se pitbull brání, tak jsem hodil zpátečku, to už mě držel paničky kamarád a k mé úlevě odváděl zpět ke stolu. No nedostal jsem pochvalu ani vyznamenání za statečnost, což mě trochu mrzelo, ale což, snad příště. :) 

 

Večer jsem se to tedy ještě pokusil napravit. Přes cestu mi přeběhla kočka, tak jsem ji chtěl ulovit a přinést domů, protože panička pořád otravuje, že by chtěla ještě kočku. No snažil jsem se teda, až jsem si to přeletěl přes hlavní silnici, která byla poměrně daleko. Panička mě hledala, vyběhla až k té silnici, kde na ní nějací lidé ukazoval kudy jsem běžel. Tam zrovna také projížděl pán s pejskem na kole. Já se zrovna vracel hledat paničku, ale cestou mě zaujal ten pes a tak jsem znovu přeběhl tu hlavní silnici a běžel ho radostně pozdravit. Vrtěl jsem nadšeně ocasem, kroutil se, když v tom mě ulovili ti cizí lidi, co původně mávali na paničku a ta mě doběhla. No nebudu už to dál vyprávět, pochopil jsem, že jsem zklamal, že jsem tu kočku nedohnal....

 

No mějte se. A pokročilejší fázi puberty zdar. :)