Ostuda se hlásí po dlouhé době. :)
24.09.2015 23:01
Ahoj všichni,
vím, je to naprostá hrůza, že jsem se neozval ani nepamatuji, ale okolnosti nám nějak nepřály.
Zásadní problém nastal začátkem prázdnin, kdy se paničce rozbil notebook, takže nebylo moc na čem psát. Oprava trvala déle, než se počítalo a pak panička mizela na dovolené (ano, beze mě).
No a teď si sotva pamatuji, co všechno se za tu dobu událo, takže vyprávění určitě nebude kompletní, ale pokusím se.
Začátkem července jsem se zúčastnil výcvikového tábora ve Švábově, kde jsem se soustředil převážně na poslušnost, ze které jsme si odnesli spoustu poznatků. Cvičili jsme i obrany, kde jsem si vyzkoušel nového figuranta a mé oblíbené stopy, ale protože tyto činnosti jsme se rozhodli dělat již jen rekreačně, naše největší soustředění bylo na poslušnosti.
Mimo to jsem tam chodil hodně na procházky, převážně s černou smečkou, a musím říct, že letos mám fotky pouze z "mimoškolních" aktivit a že jsem si kamarádění se spoustou hovíků náramně užil.
Černej gang :) Foto: Hana Hanigerová
Přes prázdniny bylo šílené vedro, což asi všichni víte. Nedalo se to skoro přežít a tak jsme téměř vynechali procházky a chodili plavat s borderkama.
Nasadili jsme výcvikový plán ve jménu nasvalení, získaní fyzické kondice a terapie kloubů. :-) Ten se nám podařil splnit, protože plavat jsme chodili téměř denně a postupem času se dostali na cca 2 km za den. Zde je video z posledního horkého dne, kdy jsme plavali a řádili na seně.
Plavání bylo i přípravou na podzimní koloběžkování, do kterého se opět míníme pustit s borderama.
Zatím jsme ale byli je jednou a prý se musím naučit kultivovaně tahat. :-)
Abych nezapomněl, koncem července jsem byl také na prodlouženém víkendu. Opět na dámské jízdě na Moravě a opět s Willym. Tam jsem se bohužel předposlední den zranil a to když jsme s Willym závodili kdo doběhne dřív. Rád bych Vám řekl, co přesně se stalo, ale bohužel si pamatuju jen šílenou bolest a slzy v očích a nevybavím si zda jsem špatně šlápl nebo narazil.
Každopádně jsem se na zadní nohu sotva postavil, nemohl vyjít schody a celkově jsem útrpně skákal po třech a trpěl jako pes. Na veterině mi řekli, že by to mohlo být koleno, tak jsem dostal klidový režim, naštěstí s povoleným lehkým plaváním. Asi po týdnu se dalo koleno dohromady, takže to snad bylo jen naražené nebo namožené a zase jsem začal běhat jako rybička.
My a strašnej babinec
Párkrát jsem se zase viděl s Kájou, která roste jako z vody. Nějaké fotky najdete tady.
V září mi panička vynahrazovala její dovolenou a tak mě po dlouhé době vzala opět na pracovní cestu a po dvou letech jsme zavítali opět do Adršpachu, kde jsme si dali krásný výlet z Adršpašských do Teplických skal. Tam jsem vyšplhal dokonce i na vyhlídku, kde byly schody tak příkré, že jsem i dvakrát po cestě dolů uklouzl. Po Korsice mě však už nic nevyděsí.
rozdíl dvou let :)
O dva týdny později jsem se přifařil na další pracovní cestu a tentokrát jsme zavítali na Kuks a udělali si výlet do Betléma. Bylo trochu teplo, k mé nelibosti, ale po cestě zpět jsem šli podél Labe, kde byl
super divoký proud a já se tak pěkně projel po proudu a zamakal si při plavání v protiproudu.
V pondělí jsem se po dlouhé době viděl s bráchou Akim a vydali jsme se na procházku ve dvou, která byla parádní a my byli za šprty a nesežrali jsme se ani kvůli klacku. :)
sakim
Taky mě prvně zcela bezdůvodně napadl na procházce pes. Šel jsem si s paničkou u nohy a najednou se přiřítil ovčák a bez varování či zkoumání kdo jsem, se do mě pustil. No hrůza hrůzoucí.
Naštěstí jsem vyvázl bez fyzické újmy a panička doufá, že i té psychické. :-)
No a taky jsem se pokoušel o složení dalších zkoušek z dogdancingu. Pořád nás trápí ta prokletá HtM. Nejprve mi ji opět zkazila panička, když udělala o dva kroky méně. No chápete to? Poté jsem ji sice složil, ale byl jsem nějaký roztěkaný a tak jen na velmi dobrou. Takže si ji musíme ještě někde opravit.
Dnes jsem však na druhý pokus pokořil MD1 na výbornou. Jupííí.