Už to bude rok ... Pf 2017!

Cože?? Já se neozval za celý rok?

 

No vidíte to, hrozně to letí a člověk si to uvědomí až s příchodem Nového roku.

 

Stránky sice usnuly, ale já ne a protože s příchodem dalšího roku většinou lidé bilancují, vezmu si z toho příklad a zrekapituluji svůj rok 2016.

 

Začátek roku jsem strávil s páníčkem, protože panička zase odletěla do teplých krajin.

Poté jsem měli v plánu zase si vyšlápnout Sněžku, což se nám podařilo a odjet na trek, který jsme tentokrát strávili pětidenním šlapáním v Jeseníkách.

Spali jsme pod širákem, na zřícenině starého hradu a stihli navšívit i mamku a moje nové polobrášky a poloségry z céček Na3.

Céčková štěňátka jsem pak měl v průběhu roku možnost potkat víckrát. 

S Carlou jsem byl na procházce na Čertových hlavách, s Carsonem zase na vánočních trzích a Coinneacha jsem dokonce pár dní hlídal, byl s ním na táboře a taktéž na vánoční procházce.

 

Sněžka 2016

 

s Coinneachem Na3

 

Keny, já, Chaps, Nika a Twix

 

Začátkem roku jsem se viděl i s taťkou a jeho malou a velkou paničkou na procházkách na Moravě.

No a skoro dva měsíce s námi bydlela i Bianka - zlatý retrívr ve výcviku na vodícího psa. Do Bianky jsem se úplně zbláznil a bránil ji všude vlastním tělem.

Byla s námi na treku v Jeseníkách, tedy i na návštěvě u mámy a táty a nebo taky dogdancingovém závodě, kterého jsem se zúčastnil v převleku Večerníčka. Ano hádáte správně, že takto ztrapnit se mě pokusila panička s Anežkou a borderkama. A moje nejšikovnější Twixa ten závod vyhrála jako čarodějnice. Na svoje umístění si už asi nevzpomínám. :-)

 

Dogdancingový závod

 

s Biankou

 

V půlce roku mi Bianku vyměnili za otravné, hyperaktivní stěně labradora. Ano, do mého klidného světa vstoupila divoška Anika a já se nestačil divit s jakou drzostí po mě šlape, bere mi hračky a spí v mém pelíšku. :-) Často jí doprovázel i její bráška Alf , kterého si vzala paničky kamarádka a tak jsme s Willym strávili čtvrt roku v obložení štěňat a samozřejmě jsme si je nakonec děsně zamilovali. 

Nika a Alf byli taktéž ve výcviku na vodící psy, ale protože člověk míní a osud mění, během září nás nejprve kvůli vyřazení z výcviku opustil Alf a kvůli paničky nové práci o pár týdnu později i Nika. 

Nebudu lhát, i slza mi ukápla, ale zároveň jsem si zase začal užívat, a to téměř až po půl roce, to, že jsem zase ve všem na prvním místě. 

 

Naše prázdninová parta

 

S Nikou

 

V letošním roce jsem stihl i dva, vlastně skoro tři, tábory.

Začátkem roku jsem byl na stopařském výcviku v Jeseníkách. 

O prázdninách potom na hovawartím táboře, kde jsem trénoval provozní poslušnost, stopy a i jsem se na chvilku zase vrátil k obranám. Na ty jsme potom zase začali pravidelně docházet, hlavně proto, že Niku děsně bavili. Poté, co odešla jsme se ale rozhodli, že jen kvůli mě to asi nemá cenu. :)

Na hovawartím táboře proběhla i sranda výstava, na které mě diváci zvolili BOBem. :-) Měli jsme ohromnou radost. Hlavně panička.

Třetím táborem byl tentokrát dogdancingový s borderkama, kde jsem pilně trénoval a na konci se opět pokusil složit HtM1. Bylo úděsné vedro a tak mě panička těsně před zkouškou šoupla do řeky. Rozhodl jsem se snažit a nějak to s tím snažením přepískl a tak jsem u chůze u nohy nadšeně klusal, což bylo ovšem tentokrát nežádoucí a tak nás opět diskvalifikovali. 

To nějak sebralo paničce nadšení a energii do dalších pokusů o složení zkoušek a tak jsme teď v úsporném trénovacím režimu. :-)

 

Foto: Hana Hanigerová

 

S Bardem na stopařském víkendu

 

Konec roku byl již tradičně na horách s Willym a partou lidí, kteří se v noci mění na zvířata. :-) Už jsme zvyklí a navíc jsme přes víkend nachodili 35 km po zasněžených vrcholcích hor, což byla neskutečná krása. Není prostě nad zimu a řádění ve sněhu.

 

Přeju všem dodatečně VESELÉ VÁNOCE a hlavně hodně zdravíčka, lásky, úspěchů a spokojenosti v roce 2017! 

 

A skočte do něj po hlavě. :-)