Berys postrach ulice
Haf, zdravím.
Víte co je nového? Poslední dobou toho čím dál tím víc nachodím a pořád nemám dost. Procházky se protáhli už skoro na dvě hodiny a já bych pořád lítal. Za to páníčci mají jazyk na vestě a nadávaj. Oni ale opravdu nevědí, co chtějí. Nejdřív hroznej problém, že toho moc neujdu a teď, že toho ujdu až moc.
No a dneska mě chtěla ukrást nějaká paní. Pořád se paničky vyptávala co jím, jak často a v kolik, kde spím a tak vůbec a pak mě začala přemlouvat, ať jdu s ním domů, že s ní budu spát v posteli, budeme se dělit o jídlo a celkově se budu mít mnohem líp než teď. :) A to jsem měl zrovna čekat sám před poštou a tak panička raději nešla a čekala, až paní odejde, protože mě podezírala, že bych s tou paní mohl jít, když mě furt ládovala piškotama. Tss. To bych nešel. Navíc ta paní nevěřila, že jsem ještě štěně a budu jednou tak velkej, takže by mě určitě brzo vrátila.
Začal jsem taky skoro z vlastní iniciativy cvičit odložení za chůze. Je to sice ještě v takovém zpomaleném modulu s pamlskem, ale jinak je to fakt brnkačka. Taky mi začali aportovat klacky a naschvál je házet mezi jiný klacky, aby mě jako zmátli a já musel čuchat, kterej je ten pravej. Seknul jsem se jenom jednou a to jenom proto, že byl hozenej na jinej klacek a úplně ho tím znehodnotili.
Poslední dobou jsem ale prý na zabití. Dnes se mi během krátké chvilky podařilo ukořistit a pohrát si (prý zdemolovat) s páníčka fakturou, paničky čepicí, pamlskovníkem a zlatým hřebem večera viz níže. Pak mě vykopli na ulici – totiž na zahradu.
.JPG)