Jak jsem sjížděl řeku

Ahoj,

 

můj život je poslední dobou v jednom kole. Ani jsem si nevydechl po táboře a už mě táhli na celodenní výlet na Malou skálu. 

 

Jen co jsem dorazili na místo, skočil mi do auta Willy. Úplně jsem se z toho rozklepal nadšením a šel si s ním hrát. Nejdříve nás ale čekal výšlap na rozhlednu, kde jsme se pokochali pěkným výhledem.

 

Pak přišlo na koupání v řece a hraní. Já ještě hrabal díru v bahně a pak jsem se proběhl po ručníkách. No netušil jsem, že si paničky kamarádky, na pelíšku tak zakládají. Já bych se nezlobil, kdyby mi šli do pelechu se špinavejma nohama. 

 

No za trest mi udělali fakt divnou věc. Šoupli mě s páníčkem a jeho kamarádem (ten co mě občas hlídá) na kánoi. Moc sem nechápal proč tam mám být, ale budiž. Nicméně hned, co mě tam posadili jsme jeli sjet jez. Kdybych věděl, že jsem nasedl do kánoe s lidmi, co tu věc řídit neumí, jel bych raději s paničkou. Samozřejmě se naše loď převrhla a my spadli do vody. Hned jsem pro jistotu vyběhl na břeh a odmítal se do lodě vrátit. Nicméně mě tam znova dali. Dával jsem jim tedy celou dobu najevo, co si o tom myslím. To vypadalo tak, že jsem se nehýbal, ani neměnil výraz v obličeji. A jen jsem si v duchu říkal, proč musím žít s takovými blázny. Celá naše šestičlenná výprava mi začala říkat sfingo. 

 

 

    

 ano, ta největší vlna jsem já!  :)

 

Po třech hodinách jsme konečně dopluli na břeh. Měl jsem radost a šel si hrát s Willym. Co se nám ale nestalo? Jak jsme se rozeběhli, napálili jsme to do elektrického ohradníku. Auuu, to jsem teda brečel. A hned jsem si na tebe vzpomněl ségra. :)

 

Pak jsme ještě jeli 8 km zpět na koloběžkách. Teda já a Willy jsme běželi, co nám síly stačili. Na konci jsem padl do řeky, půlku jí vypil a pak padl na zem a nehýbal se. Tedy aspoň do té doby, než mě donutili dojít do auta a díky bohu odvezli domů. V pondělí jsem měl den čistě odpočívací, ale dnes už jsem šel zase řádit s borderama. 

 

Výlet to byl ale úžasný, skoro celý den na volno, mezi spoustou lidí a psů a já se choval ukázkově - jako retrívr. :) Sestřih najdete zde, i když to tentokrát není jen o mě. 

 

Jo a včera se vlastně slavilo. Byl to totiž přesně rok, co bydlím s páníčkama. 

 

A poslední zpráva. Udělal jsem novou sekci video, kam budu dávat vybrané sestřihy mého života. 

 

Mějte se fajn.