Když je u nás abnormální hic ...

Můj milý deníčku,

 

tento týden bylo u nás strašné vedro a to se mi nelíbí, protože mám tuze hustý kožíšek. Začal jsem tedy alespoň aktivně plavat, což mi vždy dobije baterky. Voda je super příjemná, studená a dá se v ní skvěle řádit.

 

Ve středu jsem měl takový nostalgický den. Panička mě ráno vzala na pískovnu, kam jsem jel také na první procházku, když si mě přivezli. Já si to popravdě moc nepamatuju, a rozhodně jsem tam neplaval, ale třásl se strachy, ale teď jsem byl nadšený. Všude vysoká tráva, ve které jsem mohl lítat, spousta stínu z lesa a super vlez do vody, která je tam nádherně čistá. I když to poslední mi bylo poměrně fuk. :) Navíc mi ještě panička udělala stopu, takže jsem měl dvojitou radost. 

 

 

 

Odpoledne jsem potom vyrazil na zámek. Tedy do zámecké zahrady plné labyrintů, kam mě také vzali po prvním týdnu u páníčků. Tenkrát jsem z toho byl tak vyděšený, že si mě páníček musel odvézt, ale teď jsem hledal cestu do středu bludiště, tak nadšeně, že mi ostatní vůbec nestačili. Taky jsem proběhl dalším bludištěm, které končilo skluzavkou. Ta se mi moc nelíbila, tak jsem si dal seskok jako Šemík. Ten můj měl přes dva metry a to stačilo na to, aby paničku omejvali. Později si tam moje lidská skupina udělal ovocný piknik. Já asistoval a hlídal, aby jim to nikdo nesnědl, takže jsem odehnal pár potencionálních strávníků. Dostal jsem za to jen ochutnat trochu ovoce a i když jsem tedy jahody a broskve snědl, úplně jsem z nich nejásal. Maso je maso. 

 

Večer jsme pak ještě jeli do středověké krčmy v Dětenicích. Kdo by nevěděl, tak to tam vypadá tak, že se jí rukama, nesvítí se a všude jsou čarodějnice, rytíři, lupiči, hlasitá hudba a všichni křičejí. Na mě tam hned řvali, že jsem bestie, tak jsem se raději schoval pod stůl. První dvě hodiny jsem tam ležel a jen vše pozoroval. Když tam pak ale začali nahánět uprchlíka a chrlit oheň, začal jsem trochu panikařit a tak jsem dostal povolenku jít se schovat do auta. Panička teda říkala, že mě to tam zocelí, ale páníček se vztekal, že to je spíš socializace šokem a že tam prý zůstat nemusím. 

 

No a další zvláštnější program přišel na řadu v sobotu. Nejprve jsme jeli na cvičák. Jen co jsme se přiblížili, začal jsem spěchat, abych pozdravil všechny pejsky. A rovnou jsem přitom použil trik z klubovky a pěkně paničku sejmul do bahnité louže. Ta byla fakt strašně naštvaná, protože se jí všichni smáli a navíc pak šla ještě s mokrým zadkem k volbám. :) Já sem se tvářil, že se omlouvám, ale vy skrytu duše jsem na sebe hrdej, protože komu se toto povede dvakrát za týden, že. :))

 

Večer jsme pak vyrazili na grilovačku do Prahy. Zabydleli jsme se tam na jedné zahradě a hodovali do noci.  Páníčci u toho ještě popíjeli, takže se mnou panička málem spala na zahradě, ale nakonec jsem tam musel zůstat přes noc sám a hlídat. Moc mi to nevadilo, ale stejně jsem byl moc rád, když za mnou zas ráno přišli. Paničce z toho grilování bylo dost špatně, tak jsem jí opečovával, zahříval nohy a taky jsem ji trochu omyl. 

 

A odpoledne jsme vyrazili na dlouhou procházku s kokršpanělem Barneym. Vím, že tu o něm moc nemluvím, ale s Barneym se stýkám skoro každý týden. Akorát je to trochu bručoun a tak si se mnou nehraje. Já ho občas trochu provokuju tím, že na něj štěkám, ať si jde hrát a on se vzteká. Mám z něj ale značný respekt a tak lítám jen v bezpečné vzdálenosti. 

Dneska jsem i přes značné vedro na procházce nadšeně běhal a plaval a páníčci mi něco z toho natočili. Tak přikládám z dneška po dlouhé době video. Jo a na konci můžete vidět, jak už hlídám. 

 

Because I'm happy.... :)