Psi, víno a zpěv aneb jak jsem se otrávil!
Už jsem byl zase na výletě a tentokrát v Hustopečích na Moravě. Sestava skupiny byla samozřejmě já, Willy a nechyběla opět ani Amy + paničky. Vyrazilo se v pátek, kdy jsme v Praze nabrali Willyho a po cestě pěkně zlobili paničky věčným pošťuchováním. Hned po příjezdu se k nám přidala Amy a vyrazilo se na procházku. Byla ale už tma jako v pytli, tak sem si musel dávat pozor, abych se neztratil. Ve tmě prý nejsem vůbec vidět. :)
Po večeři potom nepřišel očekávaný spánek, ale vyrazilo se do sklípku. Nevím co to je za móresy zavírat se ve sklepě. Já jsem z něj po pravdě moc nadšený nebyl, a když to začalo vypadat, že tam paničky zkejsnou na věky, uložil jsem se ke spánku tam. Z mého snění mě ovšem probudilo cosi podivného. Všechny paničky začaly podivně výt a k tomu jim nějaký člobrda mlátil do velké dřevěné věci. Vzal jsem nohy na ramena a volil první únikovou cestu ven. Dveře byly bohužel zavřené a to už má panika dosáhla nejvyššího bodu a já se rozbrečel, totiž rozkňučel jako malej kluk. Panička si mého útěku všimla a šla mi vysvětlit, že ty podivné zvuky byl zpěv a hra na kytaru. Zpěv jsem tedy už slyšel a řeknu vám, že to rozhodně zpěv nebyl. Venku jsem se tedy paničce neustálými rozběhy směr hotel a hraným pokníkáváním snažil naznačit, že už toho mám plné tlapky, ale byla neoblomná a já se musel jít přesvědčit, že mě tím nechtěli zlikvidovat. Pak naštěstí panička pochopila, že mé socializace už bylo dost a šla se mnou domů. Ostatní ještě zůstávali, ale Willy se rozhodl, že už je taky čas na klidný spánek a několikrát za mnou utekl. Panička ho tedy nakonec na noc adoptovala a tak jsme mohli spát spolu.
Druhý den jsme se vydali na výlet mezi vinice. Bylo to super, vítr ve vlasech, slunce nad hlavou, pole, louky, lesy, spousta zvířat a dobrot na zemi. Zbystřil jsem v koňské ohradě lákavě vypadající lejno, podlezl plot a letěl si to zkontrolovat. Paničku to vyděsilo a začala na mě hystericky křičet, že mě ti koně mohou zabít, ať se okamžitě vrátím a to mě trochu postrašilo, tak jsem to nakonec otočil.
Pak jsme se dostali k úžasné vinici a paničky se začaly ládovat prý nejlepším vínem na světě. Museli jsme to s Willym samozřejmě taky ochutnat a uznávám, že to bylo naprosto nejlepší. Panička naštěstí rezignovala, a i když mě pořád říkala, že bych víno neměl, nechala mě být. Však taky prý nesmím jen věci ze země a já to ze země nejedl – koukejte. :) Navíc Willy jí víno běžně a nic mu není….
To jsme ovšem ještě nikdo netušil, že to mohl být můj poslední den….
Večer se vyrazilo do dalšího sklípku a tam se pro změnu hrálo na harmoniku. S velkou nevolí jsem rezignoval a poslušně čekal, až se budeme moci odebrat domů. V tomhle sklípku bylo i spousty jídla, tak jsem alespoň číhal, kdyby náhodou něco někomu upadlo.
V nalézání věcí na zemi začínám být velký profík. Vždy nenápadně našlapuju, jakože budu čůrat a pak se rozeběhnu s dobrotou v tlamě a utíkám co nejdál. Ulovit dobrotu a zhltnout ji na posezení zvládám nenápadně i na vodítku, takže už páníčci uvažují v nějakých zákeřnějších metodách jak mi v tom zabránit. A tomu já říkám výzva. :)
No nicméně, zpět k vínu, už po odchodu ze sklípku jsem začal mít nepěkné střevní problémy. Panička mě obviňovala, že jsem určitě zase snědl ze země nějaký humus. Šel jsem spát a budil se každou chvíli a vždycky jsme to jen tak tak stihli ven. V půl sedmé ráno jsem dokonce začal zvracet a bylo mi tak šoufl, že jsem se nemohl ani hnout. Panička běžela v pyžamu shánět nějakou lékárnu, prášek na průjem nebo rýži, ale byla neděle a nikde nikdo. Nakonec sehnala alespoň černé uhlí a rýži s mrkví, ale nechtěl jsem nic, tak mi vnutila jen to uhlí, i když moc netušila, jestli je to to pravé. Ležel jsem apaticky dál, tak se rozhodla, že mě odveze raději k veterináři, ovšem sehnat na Moravě v neděli veterináře je nadlidský úkol a tak se to nepodařilo. Všichni byli totiž otrávený vínem. :)
Můj stav se začal dost zlepšovat a sice jsem byl unavený, ale už odpoledne jsem se vzmohl na zlobení s Willym, tak jsme šli aspoň na menší procházku po lese, kde jsme si pěkně zaběhali. Willyho panička si pak chtěla ještě nakrást pár hroznů domů, tak jsme u nich zastavili. Já měl sice z dietních důvodů zákaz, ale přeci jen se mi jich podařilo pár uloupit.
Střevní problémy jsem měl ale dál, tak jsem dostal ještě trochu uhlí, když nic jiného nebylo a rýži s masem. Nedělní noc byla naštěstí poklidná a já koukal na televizi na TADY HLÍDÁM JÁ, což mě dost inspirovalo a začal jsem k nelibosti všech účastníků v noci hlídat a hlasitě upozorňovat na kolemjdoucí. Panička tedy říká, že jsem se to naučil od Willyho, který je s tím dle ní děsně otravnej. Taky jsem si užíval svou novou úchylku – ponožko mánii. Vytahuju totiž z kufrů a různých jiných míst použité ponožky a shromažďuji je ve svém pelíšku. Přes víkend jsem jich nasbíral docela dost. :)
V pondělí jsme pomalu vyrazili domů. Já měl stále hroznej průjem, byl jsem extrémně unaven a navíc mě všichni obviňovali, že mi podivně smrdí z tlamy, takže jsem nakonec k veterináři přeci jen musel. Těžko se mi to tady přiznává, ale když mi dával injekci, počůral jsem se strachy. Nemám to tam prostě rád.
No a teď už jsem doma a dnes ráno ke mně panička přiběhla, hrozně mě hladila a mumlala něco o tom, že jsem se mohl dočista otrávit. Celý den teď chodí a křičí: ,,ten pejsek to přežil“ :) Ještě že bylo k sehnání zrovna jen to černé uhlí…..
Hroznové víno či rozinky mohou u psů vyvolat selhání ledvin, které je mnohdy smrtelné. Nebezpečná je přitom už poměrně malá dávka. Je třeba znám případ, kdy jezevčíkovi selhaly ledviny po požití pouhých 4–5 bobulí vína. První známky otravy nastupují během několika hodin. Nejčastějším příznakem je podle literatury zvracení, k dalším patří průjem, nechutenství, únava, bolesti břicha, někdy také nadměrná žíznivost. Do 24 hodin obvykle poklesne nebo se zastaví produkce moči, což je projev zhoršené činnosti ledvin. Veterinární toxikologická databáze VETTOX v sekci Hrozny a rozinky uvádí: „Otrava záleží na citlivosti jedince a na jeho genetické výbavě, ne všichni psi se rozinkami otráví. Nicméně pro citlivé jedince (a zatím neumíme určit, kteří to jsou) je požití nebezpečné, protože vede k rychlému selhání ledvin a velmi často také k úmrtí zvířete... Obsahové látky hroznů a rozinek se déle vstřebávají, proto je v rámci první pomoci možno vyvolat zvracení asi do hodiny od pozření a následně podat aktivní uhlí.“ Pokud pes sežere jakékoliv množství hroznového vína nebo rozinek, doporučuje se okamžitě kontaktovat veterináře. Při včasném zahájení léčby se zlepšují šance zvířete na přežití.
Zas mám ale pár pěkných ovocných fotek…. :)
Dnes je nádherný den, aspoň podle dobré nálady všech a toho že jsou se mnou páníčci na zahradě. Mě je totiž vedro. Jinak mám ale energie na rozdávání. Taky jsem našel zalíbení v aportování tenisáku, tak jsme řádili v listí. Pak jsem šel s páníčky na oběd. U Labe byl nějaký pán a paní a krmili kachny, tak jsem nenápadně běžel kolem nich a paní jsem vytáhl z kabelky chleba. Ani jim to nevadilo a ještě jsem je rozesmál, ale páníček se zlobil a vrátil jim ho. Respektive těm kachnám. Pak na mě z vody začala syčet nějaká velká zlá obluda, tak jsem zdrhal, co mi síly stačily. No a počínaje dnešním dnem jsem objevil krásy značkování. Je to sranda. :) Venku je pořád tolik co objevovat.
.JPG)