Veselé Vánoce

Ahoj, ahoj, ahoj,

 

cítíte tu vánoční atmosféru?? Všude kupa sněhu, peče se cukroví, hrají koledy, zdobí se stromeček, blikají světýlka....Ne? Tak to jsem viděl v televizi. U nás není ani sníh, ani cukroví, ani stromeček. Proč není sníh nevím, ten zbytek není proto, že mám děsně nepořádné a neorganizované páníčky, kteří se na Vánoce raději nakufrují někam jinam. :)

 

Ale musím říct, že mi to vůbec nevadí, protože většina volného času připadá pro mě. Čas předvánoční vedeme ve stylu lehkého výcviku a těžké socializace. Né, že by socializace nebyla především u štěňat, ale prý to puberťáci taky potřebují. S tím vším jsme začali už v pátek. 

 

Po delší době jsem nevyrazil s borderama na procházku, ale šli jsme společně cvičit. Já procvičuju zase po "sto letech" trochu tance, a po té pauze to není žádná sláva, zatímco Twixa převzala roli šprta a stává se přeborníkem ve frisbee. Jsem na ní tak pyšnej, že se s vámi musím podělit o její video z tréninku. Samozřejmě, že se po výcviku taky můžeme pořádně vyřádit. Tentokrát jsme pořádali závody v aportování a vše zase natočili. Kdo je nejrychlejší? :)

 

 

Po cvičení jeli páníčci do Toulavých tlapek a vrátili se za námi s tím, že máme být rádi, že jsou na nás tak hodní, protože v tlapkách pejsci poslouchají jako hodinky a nějaký to zlobeníčko si tam jen tak nedovolí. No prostě mi tím chtěli naznačit, že oproti pejskům z tlapek jsem pěknej nevychovanec. Tss. 

 

Jen co jsme pak dorazili domů, tak jsem se nestihl ani rozkoukat a přijela k nám Molly. To bylo překvápko pro mě i pro paničku. O Molly jsem tady už psal, je to taková lištička od paničky bráchy holky ségry. :) Cha, to je složitý, co? :)) S Molly jsem byl už párkrát venku, ale ona většinu času bydlí v Brně, takže jsou to chvilky výjimečné. V ten pátek jsme lítali jako šílení. Začal jsem na ní taky zkoušet co vydrží a začal si s ní hrát jako s Twixou, tak mi panička pro jistotu narvala do huby klacek, takže jsme se asi hodinu honili, až jsme byli naprosto vyčerpaní. 

 

Doma jsem pak usnul na mé oblíbené hračce - lišce, a nechal si zdát o Molly. :)

 

 

V sobotu jsme si šli zastopovat a pak jsem šel s páníčkama na kafe a v poledne jsme pak taktéž po dlouhé době vyrazili "k nám" na cvičák. Řekl jsem si, že udělám paničce radost a soustředil se na cvičení s plným nasazením a taky jsem přešel bez mrknutí oka kladinu. O pauze jsem se mohl vyřádit s dalšími cvičícími. Všichni byli super, akorát jeden bígl na mne neustále vrčel. Rozhodl jsem se ho ale zcela ignorovat a naznačoval mu, ať mi políbí zadek. V jednu chvíli jsem se ale příliš rozvášnil při hře s kólií, tak mě šla panička napomenout, ať jsem jemnější. V tu chvíli se do mě zase začal navážet ten bígl a to už mě fakt naštvalo, takže jsem do něj skoro 2 vteřiny málem brutálně kopal. :) Pak jsem ale usoudil, že ho nebudu ztrapňovat a vykašlal jsem se na něj. 

 

Odpoledne se páníčci zcela nadchli tímto vánočním videem. Rozhodli se tedy, že na to natočí parodii a oblékli mne do trička, na krk mi dali korále a na hlavu čelenku. V tu chvíli mi došlo, že je u nás doma něco špatně a že se na mě chystá něco zlého, takže jsem utekl, schoval se a tři hodiny jsem nevylezl. Od té doby chodím do našeho domu jen velmi nerad a po velkém přemlouvání a jsem tam velmi obezřetný. Panička je trochu naštvaná, že z toho taky nemusím prý dělat třetí světovou. Aha. Takže oni mi obléknou tričko, nasadí korále, dají čelenku, udělají ze mě úplného deb.la a ještě se diví, že se mi to nelíbí? Tohle si opravdu líbit nenechám. :)

 

Večer si mě panička šla usmířit noční procházkou s Barným, kterého jsem neviděl ani nepamatuju. Už jsem se zalekl, že snad bojkotuje setkání se mnou a nemá mě rád nebo co. Naštěstí si to u mě vyžehlil, protože jsem zjistil, že je mým vášnivým čtenářem. Tímto ho zdravím. :)

 

V neděli jsme ráno jeli zase na stopu, panička se do toho nějak dala a slíbila, že až do Vánoc budeme poctivě stopovat. V neděli nás ale překvapil příšerný vítr, který stopovací plány úplně překazil, takže jsem dostal jen ,,motivační,, čtverec a od té doby zas nic. Odpoledne jsme ale vyrazili na obrany, kde jsem byl obě kola ve dvojici s Condorem. Condor je kámoš, takže mám spíš tendenci mu samou láskou oblíznout tlamu, než se s ním rvát o rukáv, ale myslím, že jsme si to docela užili. Druhé kolo už bylo u mě horší, neb mne přepadla potřeba, takže jsem se jen těžko soustředil a pak už jsem to už nevydržel a musel odběhnout. :) No co, vám se to nikdy nestalo? :) A ještě mě osočili, že prej na obrany úplně se.u. :)

 

Po obranách jsem ovšem měl slíbenou velkou hovawartí procházku, kde jsem se mohl vidět i s bráchou. Nicméně se nám to nějak protáhlo a nestihli jsme to. O socializaci jsem ale přeci jen nebyl ochuzen, protože jsem s páníčkama vyrazil do Riegrových sadů. To byla zase pecka. Opravdu stovky psů na volno, byl jsem zas jak u vytržení, za každým lítal, s každým si chtěl hrát. Jen páníčci mi vyčítají, že jsem strašně zbrklej a strašnej hrubián a do všech bourám a máchám po nich packama a že to na malé pejsky dělat nesmím. No jo no. Já se prostě nemůžu ovládnout. Pak jsem ale potkal mou vysněnou ženu. :) Zlatou retrívřici, která miluje drsné hry. :) Její panička se do mě navíc zamilovala, protože prý vypadám jako medvěd a když sem se při hře rozvášnil a začal brumlat, tak už šla úplně do kolen, že prej jsem doopravdy medvěd. :) Ovládli jsme spolu s retrívřicí psí louku a musím říct, že mi dala pěkně zabrat. Zamiloval jsem se tak, že jsme z louky vyhnal všechny ostatní chlapy a pouštěl tam jen ženy, takže se můj harém stále rozrůstal a rozrůstal. Nemyslete si, že jsem byl na někoho zlej. Mám totiž přirozený respekt, takže se stačilo jen podívat a všichni chlapi se drželi na kraji louky a neodvažovali se k mojí princezně Fantagiro přiblížit. :) Stal jsem se pánem všech moří, pánem galaxie, i lidí a psů......:) No tak o tom jsem snil poté v restauraci, kde jsem naprosto vytuhl po naší hře. 

 

Včera se nic zvláštního neudálo. Pouze jsem byl aktivně cvičit s paničkou a trénovali jsme nějaké nové věci a zrychlovali tančení pomocí míčků. Dnes jsme šli opět cvičit a já pak utopil svůj oblíbený míček v Labi. Zase jsem se pro něj potápěl jako kachna a zadržoval dech pod vodou, ale tentokrát byl moc hluboko, tak se mi to nepodařilo. Byl jsem z toho asi tak minutu dost smutný, když v tom se najednou objevil můj starej dobrej kámoš australák. To bylo shledání. Neviděl jsem ho čtvrt roku, protože se mi odstěhoval do Prahy. Za tu chvíli dost vyrostl, takže je už dost obstojným parťákem. Lítali jsme spolu jak šílenci a hráli si jak štěňata. Akorát mi asi dost závidí ocas, sám totiž žádný nemá, protože mi dával takové podpásovky, že mě za běhu chytal za ocas a nepustil, takže jsem lítal vzduchem. Prý to bylo dost komické, protože se všichni hrozně smáli. 

No, ale jestli se objeví pokaždé, když utopím míček, tak je snad všechny obětuju. :)

Doma jsem se po procházce ohřál asi tak minutu a hned jsme zas šli. Tentokrát na nádraží, takže jsem myslel, že na někoho čekáme, ale omyl. My jsme nasedli do vlaku a jeli do Nymburka. Prý kvůli opožděnému tréninku cestování v dopravních prostředcích? Paničce normálně hrabe. Já nejsem žádnej socka pes, abych jezdil veřejnou dopravou. No vůbec se mi to teda nelíbilo. V Nymburce jsme byli venčit zase s Molly, tak aspoň něco, ale stejně nechápu, proč jsme nemohli jet normálně autem. Ten vlak mě totiž čekal i na zpáteční cestě. 

 

 

Z toho předvánočního šílenství už jsem celkem hotovej, ale prý mám být v klidu, protože mě teď čekají dva odpočívací dny. 

Vám všem přeji ať si také pěkně odpočinete nebo vyřádíte. Jak je libo. A hlavně ať vás pod stromečkem čekají nějaké pěkné, tvrdé, jedlé dárky. :)

 

Pac Beroš

 

Ps: Některé hlášky pocházejí z tohoto videa. :) Aby jste věděli, co to plácám. :)